
Odborné informace
Pilíře našeho přístupu k traumaterapii vycházející z PITT
Individuální přístup a fenomenologie
Vycházíme z jedinečnosti každého člověka a fenomenologického přístupu, kdy společně s klientem objevujeme jeho aktuální potřeby a silné stránky, jsme dočasnými průvodci na jeho cestě sebepoznáním. Nedílnou součástí terapeutické práce je otevřenost tomu, co se bude postupně ukazovat a schopnost vytvářet z jednotlivých střípků celistvý obraz člověka.
Stabilizace v náročné situaci
Jedním z klíčových aspektů našeho přístupu je šetrnost při práci s traumatickou zkušeností, kdy nejprve stabilizujeme aktuální Já člověka, kotvíme ho v přítomnosti (náročná situace již skončila) a podporujeme jeho možnosti zlepšit podmínky pro život (co pro sebe navzdory dané situaci mohu udělat).
Neurobiologický podklad
Využíváme znalostí v oblasti neurobiologie pro přiblížení se procesům odehrávajícím se v mozku v důsledku traumatizace a dlouhodobého stresu. Vysvětlujeme si fungování amygdaly a s tím spojené zaplavení dřívějšími emocemi v dnes již zcela jiné a neutrální situaci a hypervigilance. Některé techniky tak cílí na zklidňování nervové soustavy.
Existenciální analýza a logoterapie
Mnoho z nás vychází z logoterapie a existenciální analýzy, kdy se zabýváme otázkami podmínek života (mohu být), vztahu k sobě a světu (žiji rád), autenticitou (mohu být takový, jaký jsem) a zaujetím postoje (co se v dané chvíli pro mě jeví jako smysluplné).
Práce s vývojovým traumatem
Jedním z klíčových prvků je možnost pracovat se zraněními z minulosti, které se vynořují v nyní neutrálních situacích (flashbacky, zaplavení emocemi, noční můry). Cílem je postupně vybudovat porozumění a vztah k sobě v situaci vzniku traumatu a postupně tuto zkušenost integrovat do svého Já.
Práce s imaginací a tělem
Součástí našeho přístupu je práce s imaginací, obrovským vnitřním potenciálem každého z nás k vytváření korektivních zkušeností a prožitků bezpečí (imaginace stromu, bezpečného místa a mnoho dalších). Stejně tak lze klienty učit prvky zpřítomňování se a připojování k vlastnímu tělu skrze mindfulness techniky.
Trauma
V našem kontextu pojímáme trauma šířeji, tedy ve smyslu zkušenosti v danou chvíli přesahující moje kapacity zvládání a integrace. Neřešíme tedy, zda daná situace je "objektivně" dost závažná, plně respektujeme subjektivní prožitek zátěže - každý máme v různých situacích různou nosnost. Validujeme prožívání daného člověka - je normální reagovat na nenormální situaci "nenormálním" způsobem.
Posílení dnešního Já
Nezávisle na počtu sezení cílíme primárně na posílení zdrojů člověka v aktuální situaci. Společně hledáme vlastní zdroje moci (proti bezmoci zažívané v traumatické situaci) a laskavosti k sobě (co pro sebe může aktuálně udělat). V tomto smyslu pracujeme i s aktuální náročnou situací, kdy může být otřeseno dosavadní přesvědčení o sobě, světu, smyslu života
Práce s disociací a integrací
V důsledku náročných situací s cílem chránit psychiku a přežít často dochází k disociačním procesům, které odštěpují emocionalitu a někdy i vzpomínky na danou událost. Součástí našeho přístupu není z důvodu rizika další retraumatizace a disociace pouhé převyprávění traumatické zkušenosti. Snažíme se přiblížit k těžkým zážitkům šetrněji díky technikám odstupu od sebe (popis situace ve 3. osobě a ne v první apod.) s cílem postupné integrace disociovaných emocí a vzpomínek do naší zkušenosti.